|
|
Doba dojíždění do zaměstnání a pracovní úrazy
ŘEŽÁBKOVÁ, Jana
Dojíždění je pravidelné cestování mezi bydlištěm a zaměstnáním. Mnozí z nás jistě znají vyprávění svých babiček a dědečků, kteří nespočetněkrát horlivě vykládali, jak chodívali pracovat do statku, tkalcovny, lihovaru a dalších zařízení. Dříve bylo obvyklé, že lidé vykonávali zaměstnání, které se vyskytovalo ve vzdálenosti, kterou mohli dojít pěšky. Oproti tomu je dnes naprosto běžné, že zaměstnání některých lidí se nachází několik desítek kilometrů od jejich bydliště, lidé musí dojíždět různými dopravními prostředky, vstávat brzy ráno a večer se pozdě vracívat. Technický pokrok sice urychlil dopravu, ale také nabídl možnost čím dál delší dojíždění do zaměstnání. Dojíždění je nutné obzvlášť v místech, kde je nerovnováha mezi nabídkou a poptávkou pracovních pozic. V České republice dojíždí přibližně jedna třetina obyvatel a náklady na dopravu činí zhruba deset procent rodinného rozpočtu. Lidé, kteří tráví více času dojížděním do zaměstnání, mají horší náladu, dojíždění je unavuje a stresuje a následkem těchto faktorů vznikají pracovní úrazy. Cílem bakalářské práce ?qDoba dojíždění do zaměstnání a pracovní úrazy?? patří zjistit, jaká je průměrná doba dojíždění do zaměstnání, zda dojíždění do zaměstnání ovlivňuje zdravotní stav člověka. Dále si pak klade za cíl zjistit, jestli jsou časté pracovní úrazy a jak jsou zaměstnanci důslední o hlášení pracovních úrazů. K upřesnění bylo stanoveno 5 hypotéz. Pro výzkum byla použita kvantitativní metoda pomocí dotazníkového šetření, kdy data byla sbírána a porovnávána ve zdravotnickém a školském zařízení a výrobní firmě od dojíždějících zaměstnanců. Po analýze dat nebylo prokázáno, že by dojíždění do zaměstnání způsobovalo zdravotní potíže, hypotéza číslo 1 byla tedy vyvrácena. Druhá hypotéza, která definuje, že lidé z vesnic tráví více času dojížděním do zaměstnání než obyvatelé měst, byla potvrzena. Další hypotéza, že každý zaměstnanec utrpěl pracovní úraz, byla oproti tomu vyvrácena. Čtvrtá hypotéza, která stanovila, že únava, nesoustředěnost, poruchy spánku vlivem dojíždění do zaměstnání způsobují následně pracovní úrazy, byla také vyvrácena. Poslední hypotéza, která definovala, že zaměstnanci v mnoha případech neinformují svého zaměstnavatele včas o pracovním úrazu, byla taktéž vyvrácena. Uvedená bakalářská práce může sloužit ke zvýšení informovanosti o strávené době dojížděním do zaměstnání a následně o výskytu pracovních úrazů. Vytvořený manuál navrhuje preventivní opatření před vznikem pracovních úrazů a osvětu v této oblasti.
|
host ::
RSS.